Když se řekne Duke Nukem, většina z vás si s největší pravděpodobností vybaví 3D verzi atomového vévody - skvělou FPS od 3D Realms, která vyšla v roce 1996 a představovala přímý protipól Quaka 1 - zatímco tento byl technologicky dokonalou a možná proto poněkud sterilní hrou, Duke sázel na obstarožní Build engine a obrovskou kopu zábavy. Tipujte, co se vyplatilo víc...
Když ovšem v titulku tohoto článku zmiňuji Duke Nukema, mám tím na mysli jeho dvě plošinové 2D verze, které už dnes málokdo zná, ale které pořád stojí za to a vedle nesmrtelné série Commander Keen patří k tomu nejlepšímu z dob raného PC. Ostatně podobnosti mezi 3D akční hrou Duke Nukem 3D a dnes recenzovanou 2D plošinovkou jak poleno bychom asi našli poměrně málo. Vlastně mě
teď nenapadá žádná, takže "moderního" vévodu opustíme a vrhneme se na jeho starší inkarnace.
2D plošinové verze Duke Nukema se vyznačovali několika atributy. Jednak měly ujetý a pořádně zábavný příběh, hra byla doplněna spoustou hlášek a kladla mnohem větší důraz na nepřerušovanou méně obtížnou akci, než bylo v době arkád, kde bylo nutno si každou úroveň a každičkého nepřítele dobře zapamatovat, než jste ji mohli dohrát, obvyklé. Grafika a ozvučení nám dnes pochopitelně přijdou k pousmání, ale tehdy hry prostě lépe vypadat nemohly...
Proč vám to všechno vyprávím, asi dobře víte, popřípadě alespoň tušíte. Ano, Char mi
Duka Nukema na první pohled svým stylem výrazně připomněl, byť ve výsledku styčných bodů zase až tolik není, aby se dalo mluvit o vykrádání nápadů.
Hlavní podobnost spatřuji v postavě hlavního hrdiny. Jeho podoba s Dukem je určitě "čistě náhodná", ale není to na škodu, protože je mu díky tomu umožněno vlastnit i několik účinných zbraní jako třeba kulomet nebo brokovnice.
První úroveň vám připomene Maria a možná se budete divit, proč nejdou klasicky hlavou rozbíjet kostičky s otazníkem, proč skok na hlavu nepřátel znamená smrt vaši a ne jejich. Ale o tom Char prostě není - to si z vás jen tvůrci trochu vystřelili. Ve skutečnosti jde o to level proběhnout, postřílet všechny želvy a další potvory a nenechat se zabít minimálně do
té doby, než objevíte exit a vejdete do něj.
Možná (spíše asi určitě) budete překvapeni, když se nahraje druhá úroveň v naprosto odlišném stylu - tentokrát se podíváme do New Yorku a soupeři nám nebude relativně mírumilovná fauna, ale nechvalně známí milovníci asijských bojových umění a bouchači ze slavných her jako Renegade nebo Teenage Mutant Ninja Turtles. Později se grafika a prostředí výrazně mění i v průběhu úrovní, což je opravdu obdivuhodné a velmi to zpestřuje a prodlužuje hratelnost.
Jinak je totiž Char - přiznejme si to na rovinu - poměrně tuctovou plošinovkou. Běháte po úrovních a střílíte vše, co se hýbe, přesně po vzoru Duka Nukema. Oproti němu ale
zde chybí jakékoliv logické problémy a rafinované pasti, zkrátka jen běháte, skáčete a kosíte nepřátele. Ne že by to deset, dvacet, třicet minut nebyla zábava, pak vás ale poměrně rychle pustí, a to i přes slušný počet zbraní, kterými můžete disponovat.
Grafika hry vám na první pohled (a to především v první úrovni, která je kvalitativně asi nejhorší) přijde slabá. Běží v rozlišení 320x240 a že by byla nějak líbivá, to se rozhodně říci nedá. Byť takoví rytíři v červeném hradu se celkem povedli, výsledný dojem je - kulantně řečeno - rozpačitý a animace nepřátel na úrovni konce let osmdesátých minulého století tomu zrovna nepřidají. Jistou roztomilost a nádech starých dobrých časů, které jsme trávili nad Dangerous Davem nebo Secret Agentem sice Char nepostrádá, ale není to
zkrátka ono. Naproti tomu hudba dopadla velice dobře - ano, opakuje se, a to poměrně brutálně, ale na druhou stranu se vám jen tak nezoškliví.
A závěr? Pokud vám něco říkají tituly jako Dangerous Dave 1, 2, 3, Secret Agent 1, 2, Commander Keen 1, 2, 3, 4, 5, 6, Duke Nukem 1, 2 a další podobné, jděte rozhodně do toho. Jako nostalgická zapářka na pár minut je Char opravdu parádní věcičkou a nezklame ani větší herní labužníky, byť se mezi špičku freeware pole rozhodně neřadí. Toť pro dnešek vše, těšte se zase zanedlouho na další recenzi (mimochodem: víte, že si od nás můžete stáhnout již více než 100 her?).
  Gamehippo.COM
In Char, you control Matt, a guy who has been trapped in his Nintendo. Your goal is to defeat all of the various enemies in seven levels, each of which is based on a video game. However, unlike in the games, you must fight with a machinegun (and whatever weapons you can find). Coins can be used to earn lives and bosses can be defeated to earn new abilities such as being able to run, jump, and fire your weapons all at the same time. Although this game is a beta, I did not experience any problems except that no shortcut to the game is created. Also note that this game is a DOS game (but contains Windows routines).
Aguydude - 4/5